V prosince 2011proběhl stužkovací večírek čtvrtého ročníku. Více informací a fotky naleznete v článku.
Pár slov o stužkovacím večírku
Tato událost 4. A se udála 2. 12. 2011 v Letovicích v restauraci Hotel Koupaliště. Z řad maturantů se večírku zúčastnili všichni, až na Karla Hrušku. Obšťastnit nás přišli i všichni profesoři působící na našem gymnáziu a naše pozvání přijalo i pár učitelů nyní již na BiGy zastoupených někým jiným.
Byla to akce dlouho domluvená, avšak krátce plánovaná. Podíl na ní se snažil mít každý z nás, maturantů, avšak obrovský dík patří Terce Dřevové, která si bezchybným zorganizováním našeho stužkováku vysloužila přezdívku „třídní manager“.
V pátek, náš den D, kdy se nás učitelé snažili přesvědčit, že odteď už je to vážné, jsou z nás maturanti, jsme byli lehce nervózní snad všichni už od rána. Polovina z nás odjela ze školy dřív, abychom mohli okolnosti i sebe na večer patřičně připravit. Pro mě osobně shon začal ve 14:30, kdy jsme s Vojtou Králem, bez kterého bychom neměli na večírku z čeho poslouchat hudbu a do čeho zpívat a který se jednoduše spolu s Pavlem Vrtělem postaral o veškerou techniku, která v restauraci ten večer byla k dispozici, jeli pro aparaturu do Kobylnic. Zbývalo ještě dotisknout pár materiálů spojených s večerem, takže malé zdržení bylo docela jisté. Když jsme na Hotel Koupaliště přijeli, ocitli jsme se tam jako jedni z posledních. Naši taktní spolužáci ihned přidali ruku k dílu, vynesli aparaturu z auta a zapojili ji. Všichni si našli své místo k sezení a drželi sklenici se sektem (řidiči s rychlými špunty) a Péťa Boucník se chopil proslovu. Následovala delikatesní večeře, kuřecí řízek s bramborem nebo bramborovým salátem. Po večeři přišla na řadu hra s fotkami, která spočívala v rozpoznávání fotografií profesorů a nás žáků z dob našeho raného dětství. Po této hře začala atmosféra houstnout a přišlo na pasování na maturanty. Všem nám byla na hruď připnuta stužka, ostužkovali jsme i paní učitelku Evu Jakubů a pány učitele Samuela Krúpu a Pavla Kolmačku. Následovala další z komických částí večera, a to dražba. Účelem bylo vydražit předměty spojené nějakým způsobem s naší třídou, byly to např. visací zámek, který Břeťa Brtník odmontoval během výletu do Prahy z nějakého plotu, set francouzské hospodyně, pivo Pilsner Bráník, které bylo vlastnoručně ozdobené víčky z Bráníku, obraz pana ředitele, sombréro z výletu na Vltavu a další. K našemu překvapení se dražby všichni aktivně účastnili a atmosféra byla příjemná. Po dražbě nastala chvíle na trochu nostalgie a začala prezentace fotografií, které byly pořízené během našeho působení na Biskupském gymnáziu. No, a když už se někteří začali odebírat do svých domovů a v restauraci zbyla jen část ze zúčastněných, nadešel ten správný čas na karaoke, které se neobešlo bez sóla Babety Řezníčkové, takzvaného battlu pana učitele Dušana Kráčmara s panem ředitelem Janem Královcem, ale ani bez skupinově zazpívaných písní, které byly diváky náležitě oceněny potleskem.
Mám-li mluvit za sebe, tento večer předčil má očekávání a skoro si nedokážu představit, že by dopadl lépe. Budu na něj dlouho vzpomínat a doufám, že všichni, kdo se zúčastnili, nejinak.
Barbora Filípková, IV. A
